Nad subutexem, jednou z nejrozšířenějších opiátových drog, se smráká. Vyhraje heroin či kokain?

Zažili jste to už určitě také. Váš známý je velmi zaneprázdněným manažerem, který je ve stresu, ale přesto se po celý den stále usmívá a je happy. Ptáte se, co za tím vězí? Jaké uvolňovací metody se naučil, jaké koučovací techniky si osvojil? Nic takového. Je za tím pilulka štěstí - subutex.

Tuto opiátovou drogu v Čechách může předepsat i praktický lékař. Vlastně jakýkoliv lékař. Lék je ale primárně určen lidem, kteří se chtějí zbavit závislosti například na heroinu. Proto by měl každý, kdo chce lékaře k vydání receptu přesvědčit, předstírat, že se chce zbavit své závislosti například na heroinu.

Měsíčně se v zemi distribuuje na třicet tisíc průměrných dávek subutexu. Přitom v registru substituční léčby je evidováno jen na šestnáct set lidí. Z nich kolem sedmi set, kteří se chtějí zbavit závislosti, užívá metadon. Ti ostatní určitě vše sami spotřebovat nezvládnou.

Brzy však bude těmto praktikám konec. Připravovaná novela zákona o léčivech řadí subutex mezi léky, ke kterým se již tak snadno nedostane. Zavádí podstatně přísnější pravidla pro jejich výdej.

VZORNÁ PĚTINA LÉKAŘŮ

Subutex s účinnou látkou buprenorfi n se do českých lékáren dostal v roce 2001. Používá se i jako analgetikum pro léčbu silných bolestí. Od počátku byl ale určen především narkomanům, kteří chtějí odvyknout závislosti na opiátech. Na rozdíl od metadonu, jenž se podává jen pod dohledem v substitučních centrech, může subutex předepsat jakýkoli lékař. Má jedinou povinnost - počty předepsaných léků a jejich uživatele zanést do Národního registru uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek. Ale touto "zbytečností" se zabývá jen málokterý z nich. "Do registru zapisuje pouze pětina lékařů. Zbylých osmdesát procent to nedělá," zdůrazňuje ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Martin Beneš. Jeho slova potvrzuje i Výroční zpráva o stavu ve věcech drog z loňského září, když konstatuje: "Průzkumy potvrdily, že mimo registr se nachází značné množství, desítky až stovky, lékařů a stovky až tisíce pacientů."

Na rozdíl od metadonu, který dostávají toxikomani v centrech zdarma, na subutex pojišťovny vůbec nepřispívají, takže jeho uživatel hradí plnou cenu. Platíčko sedmi osmimiligramových tablet, jež se vkládají pod jazyk, stojí ofi ciálně okolo čtrnácti set korun. Jako takový je tedy subutex určen pro majetnější klientelu. Metadon je daleko levnější. Průměrná dávka, která odvykajícím vystačí na jeden den, stojí méně než desetikorunu. Cenu dotuje ministerstvo zdravotnictví. Odborníci na drogovou populaci pozorují přesun narkomanů k luxusnějším drogám obecně. "Víceméně stabilně je v posledních letech závislých kolem čtyř procent obyvatel.

Mění se ale poměry uvnitř této skupiny, těch klasických špinavých toxikomanů již tolik není," vysvětluje lékař Zdeněk Veselý ze substitučního metadonového centra Drop In. Zdaleka nejoblíbenější drogou zůstává marihuana, následuje ji pervitin a pak s velkým odstupem heroin v těsném závěsu se subutexem.

Podle posledních údajů monitorovacího centra je v zemi na 37 tisíc problémových uživatelů drog, z toho závislých na opiátech kolem dvanácti tisíc.

AMEN S HITEM

Policie i lékový úřad dokládají, že se většina předepsaných dávek subutexu obchoduje na černém trhu. Tam se dá totiž prodat až za pětinásobek původní ceny z lékárny. "Za čtvrtinu jedné tablety dostanou i 150 korun," potvrzuje šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Taková částka už značně konkuruje ceně heroinu. Pro leckoho i očekávaným požitkem. Zvlášť pokud se tableta rozdrtí a podá nitrožilně. "Podobně jako metadon i subutex působí co nejdéle na rovnovážné hladině bez výrazných nájezdů. Injekční aplikace ovšem účinnost zvyšuje," dodává Veselý.

Subutex se mezi narkomany i rekreačními uživateli drog stal hitem. A nejen mezi nimi. Svou cenu má bezpochyby i pro dealery. Vždyť na jedné dávce se dá vydělat trojnásobek až čtyřnásobek původní ceny. Ročně v desítkách až stovkách milionů korun. Úřady se proto rozhodly zakročit.

Rozšiřování subutexu na černém trhu by měla zabránit zmíněná novela zákona. Ta zavádí čtvrtou kategorii pro výdej léčiv. Bude i nadále jen na předpis, ale s dalším omezením. "K odvykání jej budou moci předepisovat jen specialisté jako psychiatři a adiktologové. Indikovány k němu budou jen gravidní uživatelky," upřesňuje Beneš. Ostatní závislí mají šanci odvykat pomocí léku suboxone. Ten totiž vedle buprenorfi nu obsahuje ještě látku naloxon, která vyvolá nepříjemné stavy, pokud si jej někdo píchne. Podobně jako antabus u alkoholiků. Tím se dá vysvětlit jeho menší obliba (viz Subutex je oblíbený...). "S příchodem suboxonu do Česka jsme se v podstatě vzdali lidí, kteří ho nechtějí. Odešli od nás a nasála je konkurence," potvrzuje Veselý. Substituční centrum Drop In již od počátku podávalo subutex jen pod dohledem, nyní jej berou jen jejich gravidní klientky.

Ani na černém trhu se suboxone zatím nerozšířil, i když důvodem může být i to, že v českém prostředí je tento přípravek zatím příliš mladý. Podobně Národní protidrogová centrála neregistruje ani úniky metadonu, který se podává jen pod dohledem.

Od zpřísnění pravidel pro subutex si SÚKL slibuje podobný efekt prudkého propadu prodeje, jako když v roce 2008 zavedl omezení pro výdej léků na nachlazení, které obsahují pseudoefedrin (viz Pseudeofedrin na ústupu). Ten se, jak známo, používá k výrobě české speciality pervitinu. Podle úřadu se ve výrobě této drogy točilo až tři a půl miliardy korun.

Cílem novely (časem by se vedle subutexu mohl zařadit i metadon) ale rozhodně není potlačit substituční léčbu, jak zdůrazňuje Beneš. "Z mezinárodních zkušeností plyne, že za jedno euro, které stát věnuje na substituci, ušetří další tři, na něž by ho přišla zdravotní péče, soudy, policie," upozorňuje Veselý.

SUBUTEX LEPŠÍ HEROINU

Čistí nejsou ani doktoři. Existuje podezření, že několik z nich se spojilo s drogovou scénou. "Důvodů, proč nezapisují do registru, je více - nechuť lékařů diskriminovat své pacienty, neschopnost téže profesní skupiny vy užívat on-line aplikace. A také černé svědomí a podvědomá (a oprávněná) obava některých z toho, že poskytují léčbu rutinérsky a neúčinně. V současnosti je registr natolik uživatelsky přívětivý a časově nenáročný, přizpůsobený elektronickému i papírovému hlášení, že se mi těžko hledá pro nehlásící kolegy jiné označení než 'neprofesionalismus'. Pevně věřím, že 'vědomě špatná léčba' či 'zkorumpovanost' se limitně blíží nule," říká Tomáš Zábranský, jeden z největších domácích odborníků na léčbu závislostí - adiktolog.

Své hraje zřejmě i liknavý postup ministerstva zdravotnictví, které tuto povinnost nevymáhá, jak se shodují Zábranský i Frydrych. Novela zákona by také podstatně zpřísnila povinnost lékařů zapisovat údaje o pacientech i medikacích do registru substituční léčby. Jeho správu by totiž od Ústavu zdravotnických informací a statistiky převzal lékový úřad. "Pokud bude do celého systému zapojen SÚKL se svými rychlými a relativně pádnými kontrolními mechanismy, mohlo by to situaci se zneužíváním subutexu a dalších látek opiátové povahy rychle zlepšit. Podobně, jako tomu bylo u léků s obsahem pseudoefedrinu,"míní Zábranský. Tlak na kontrolu u lékařů by přitom podle něj mohl stačit k regulaci černého trhu se substitučními drogami, a novelizovat zákon by nebylo nutné. Chápe ale, že z pohledu policie je zneužívání subutexu velkým problémem, a že se jím tedy musí zabývat.

"Za rok 2010 jsme jen v Praze chytili za trestný čin spojený s dealováním drog zhruba 350 lidí. Z toho pětinu za nelegální distribuci subutexu. To znamená, že nám váže pětinu policejních sil i prostředků, které bychom mohli využít v boji proti jiným drogám," zdůrazňuje Frydrych. Adiktologové ale zastávají trochu jiný názor. Zábranský například míní, že z pohledu ochrany veřejného zdraví a veřejného pořádku už věc tak jednoznačná není. S rozšířením metadonové léčby a s příchodem subutexu do ordinací a vzápětí do ulic poklesl počet smrtelných předávkování na necelou třetinu původního počtu a tam se od té doby stabilně drží. Buprenorfi n spolu s metadonem prý tak zachránily už několik stovek českých životů. "Subutex rovněž na několik let vytlačil z ulic podstatnou část heroinu, tím i albánskokosovské gangy, jež heroinový trh v devadesátých letech minulého století ovládaly, a s nimi pouliční násilí a vraždy mezi velkodealery v rámci boje o trh, jak ho známe ze Spojených států nebo v menší míře z některých západoevropských měst. Nelegální obchod s opiáty se v ČR a v některých dalších evropských státech atomizoval - a atomizovaný trh z defi nice nelze ovládnout, nemá tedy smysl o něj násilně bojovat,"míní.

DROGÁČI NA PĚTCE

Subutex, podle posledních odhadů za rok 2009, užívá přes pět tisíc lidí. Počet uživatelů přitom každoročně stoupá a nejsou to jen ostřílení narkomané, ale nezřídka i prvouživatelé drog, kteří zřejmě ztrácejí zábrany, když jde v podstatě o legální drogu. A také nehrozí na rozdíl od heroinu strach z čistoty dávky. O hodně menší je rovněž riziko předávkování. Droga se nerozšířila po celé zemi rovnoměrně.

Potíže s ní jsou ve středních a severních Čechách a hlavně v Praze. Nejmasivněji se problém koncentruje na polootevřené a otevřené drogové scéně na Praze 5, v okolí Anděla a Ženských domovů, a v horní části Václavského náměstí. Však také jedním z iniciátorů změny zákona je i starosta páté městské části. "Jestliže je celkem pět až šest tisíc uživatelů subutexu, tak v naší části se pohybuje až polovina z nich, a roste s nimi spojená kriminalita. Žádáme proto kontrolu preskripce substituční drogy. Lék je bez úhrady od pojišťovny, a proto není šance jeho distribuci kontrolovat. Jeho předepisování je jen na vůli či nevůli lékařů," rozčiluje se starosta Radek Klíma. Potkat narkomany na pětce je naprosto běžnou záležitostí. Až tak běžnou, že si místní školkové děti na vycházce mezi sebou vyprávějí, kde všude viděly "drogáče".

Starosta se ale nezlobí jen na dealery a narkomany. Vadí mu, že lékaři nerespektují zákon a nepředávají údaje o preskripci subutexu. Nebojí se prý ani sankcí, které jim hrozí - mohou dostat pokutu patnáct tisíc a při opakování prohřešku mohou také přijít o "licenci" lékaře. "Někteří lékaři subutex předepisují četně a ve velkých množstvích, většina to však nehlásí. Se subutexem je pak nakládáno jako s drogou," zdůrazňuje Frydrych.

Až se nechce věřit, že by motivací pro předepisování subutexu bylo jen svaté nadšení a bohulibá touha pomoci narkomanům. "Co si myslet o lékaři, který klidně předepíše šedesát balení subutexu, což je léčba pro zhruba tři stovky lidí?" ptá se ředitel lékového úřadu Beneš. I když se podaří takového "lidumila" odhalit, stíhat ho nelze, jak upozorňuje Frydrych. "Lékaři mají velký prostor pro medikaci, na množství je chytit nelze a úmysl také neprokážete. Ale víme o tom, že přibližně desítka doktorů předepisuje velká množství léků, na což mají dílem odborné a dílem absurdní výmluvy," dodává šéf protidrogové centrály. Přesto míní, že drtivá většina lékařů chce primárně pomáhat a svou práci dělá dobře.

Zvlášť v ordinaci, kde na vyšetření čeká řada běžných pacientů, se závislým, již jsou navíc hodně manipulativní, těžko vysvětluje, že na další recept již nemají nárok. O přísnější podmínky pro preskripci subutexu se, jak je vidět, ještě svede lítý souboj obou světonázorů. Jak připomíná například zpráva O stavu drogové problematiky v Evropě, v zemích, které substituční léčbu rozšířily zapojením praktických lékařů, vzrostl počet lidí v odvykání od roku 1993 desetkrát.

CENY DROG V PRAZE (pouliční prodej, v Kč za 1 gram)

cannabis: 120-150

heroin: 600-2000

kokain: 1500-4000

metamfetamin: 500-5000

subutex (tableta 2 mg): 100-250

subutex (tableta 8 mg): 300-600

Zdroj: Euro 13.06.2011

Počet pravidelných uživatelů drog v ČR za rok vzrostl o 5000 lidí 

V Česku bere drogy pravidelně a dlouhodobě asi 37.500 lidí, podle odborníků jejich počet vzrostl o 5000 za rok. Uvádí to dnes zveřejněná vládní výroční zpráva o drogách v ČR za loňský rok. Narostl počet uživatelů pervitinu i opiátů. Zkušenost s drogou, hlavně s konopím, má více než polovina Čechů do 24 let, míra užívání konopí je mezi lidmi ve věku od 15 do 34 let dokonce nejvyšší v Evropě. Uživatelé drog se podílejí odhadem na pětině všech zjištěných trestných činů, prostředky z veřejných rozpočtů na drogovou prevenci přitom dlouhodobě klesají.

"Potvrdil se vysoký podíl užívání drog, hlavně konopí, v populaci," řekl ČTK vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti Viktor Mravčík. I podle dnes zveřejněné výroční zprávy agentury EU pro drogy (EMCDDA) je míra užívání konopí mezi mladými dospělými (15-34 let) v Česku nejvyšší v Evropě (28 procent).

Zkušenost s drogou, hlavně s konopím, má okolo 30 procent Čechů, extázi vyzkoušelo až deset procent, pervitin asi čtyři procenta. V posledním roce kouřilo marihuanu až 15 procent dospělých, extázi užívaly tři až čtyři procenta a pervitin asi 1,5 procenta Čechů. U mladých ve věku 15 až 34 let jsou tyto podíly přibližně dvojnásobné.

Z odhadovaného počtu 37.400 takzvaných problémových uživatelů drog, tedy těch, kteří si drogy pravidelně a dlouhodobě píchají, jich zhruba 25.300 bere pervitin a asi 12.100 opiáty (heroin). Vzrůstá obliba umělých látek včetně mefedronu, který zatím chybí na seznamu zakázaných látek.

Podle zprávy narostl počet drogově závislých klientů napříč různými typy léčby včetně substituční, což znamená také nárůst objemu práce drogových služeb. Je to však v rozporu s tím, že dlouhodobě klesají prostředky z veřejných rozpočtů na drogovou prevenci. Loni šlo z veřejných rozpočtů na protidrogovou politiku celkem 607,5 milionu korun, z toho ze státního rozpočtu 375,4 milionu korun.

Uživatelé drog se podílejí odhadem na pětině všech zjištěných trestných činů, nejčastěji jde o krádeže. Většina (18 procent) jich je spáchána pod vlivem alkoholu.

Přetrvává nízký počet smrtelných předávkování drogami. Loni to bylo 49 případů, rok předtím 44 případů. Mírný nárůst byl zaznamenán u předávkování opiáty.

Průměrný věk uživatelů drog v léčbě dlouhodobě roste. Nejpočetnější skupinu léčených uživatelů drog v ČR tvoří uživatelé pervitinu. Přetrvává vysoký, asi sedmdesátiprocentní podíl závislých, kteří jsou v kontaktu s takzvanými nízkoprahovými centry, a zúčastňují se tedy výměnných programů stříkaček. Těch bylo vloni distribuováno téměř pět milionů kusů.

Dvojnásobně loni proti předchozímu roku vzrostl počet hlášených nákaz syfilidou u injekčních uživatelů drog. Výskyt HIV mezi injekčními uživateli drog je stále relativně nízký - sahá hluboko pod jedno procento. Virovou žloutenkou typu C je nakaženo 20 až 40 procent uživatelů drog. Počet testů na HIV a žloutenku provedených uživatelům drog je však i nadále poměrně nízký.

Podle odhadů se na drogovém trhu v ČR v roce 2008 spotřebovalo téměř 19 tun konopných drog, 4,7 milionu tablet extáze, milion kusů LSD, tuna kokainu, 4,4 tuny pervitinu a 1,3 tuny heroinu.

Zdroj: ČTK, 10.11.2010

Odhad počtu dlouhodobých uživatelů drog v ČR podle krajů:

Zdroj: Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR za rok 2009

Agentura EU: Roste počet nových drog v Evropě

Do Evropy se dostává stále větší počet nových drog, k jejichž pašování obchodníci používají stále důmyslnější metody; zároveň výrazně stoupá počet uživatelů narkotik starších 40 let. To jsou hlavní trendy, na něž ukazuje výroční zpráva, kterou dnes v Lisabonu zveřejnila agentura Evropské unie pro drogovou problematiku (EMCDDA). Česko se z evropského kontextu vymyká zejména vysokým počtem uživatelů konopí a značnou výrobou i konzumací metamfetaminu.

Výroční zpráva, která je stěžejní publikací EMCDDA, přináší přehled situace v oblasti drog ve 27 členských státech EU a v Chorvatsku, v Norsku a v Turecku. Dokument čerpá z údajů o dospělé populaci ve věku 15 až 64 let, které jednotlivé země poskytly za rok 2008.

Míra užívání konopí mezi mladými dospělými (15-34 let) je v ČR nejvyšší v Evropě (28,2 procenta), což je asi jedenatřicetkrát více než nejnižší údaj, který zveřejnilo Rumunsko (0,9 procenta). Zatímco celoevropské hodnoty užívání konopí se stabilizovaly, Česko patří spolu s Estonskem, Itálií a Slovenskem do skupiny zemí, kde konopí užívá stále více lidí.

Česko má spolu se Slovenskem vysoký počet uživatelů metamfetaminu. Výroben metamfetaminu je v ČR asi 90 procent z celé Evropy, v roce 2008 jich úřady odhalily rekordních 458. Podle výroční zprávy české vlády o drogách v ČR za loňský rok, která byla také zveřejněna dnes, klesl v roce 2009 počet odhalených varen na 342, což je nejméně za poslední tři roky. Pervitin je v ČR po konopí druhou nejčastěji zachycenou drogou. "O to máme zase menší počet problémových uživatelů heroinu ve srovnání se zbytkem Evropy," řekl ČTK národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Pokud jde o nejdůležitější celoevropské trendy, uvádí výroční zpráva, že v roce 2009 byl EMCDDA a Europolu (policejní organizace EU) oficiálně nahlášen rekordní počet nových drog - 24. Toto číslo představuje nejen nejvyšší počet psychoaktivních látek, které byly kdy hlášeny za jediný rok, ale představuje rovněž téměř dvojnásobek počtu nových látek oznámených v roce 2008. Tehdy jich bylo 13.

Stoupá také množství způsobů, kterými jsou nové drogy dopravovány do Evropy. Jednou z důmyslných technik je podle zprávy zapracování kokainu do "transportních" materiálů (například do včelího vosku, plastu, tkanin nebo hnojiv) a jeho následné extrahování v tajných laboratořích na území Evropské unie. Nejvíce těchto laboratoří pro "sekundární extrakci" kokainu bylo objeveno ve Španělsku, kde jich úřady našly asi 25.

Ze zprávy dále vyplývá, že uživateli drog nejsou jen mladí lidé, ale ve stále větším počtu také lidé starší 40 let. Údaje specializovaných center drogové léčby v jednotlivých zemích ukazují, že asi každý pátý člověk (19 procent), který v Evropě zahájí léčbu kvůli drogám, je starší 40 let. Nejvyšší podíl takových uživatelů drog má Portugalsko (28 procent).

Ve srovnání s předchozím desetiletím jde o výrazný nárůst, protože ve většině členských států tehdy podíl starších klientů nepřekračoval deset procent. Agentura také upozorňuje, že současné léčebné služby jsou obvykle uzpůsobeny mladším uživatelům a pro ty starší může být složité najít pomoc.

Užívání drog si každoročně vyžádá tisíce životů Evropanů. Mezi lety 1995 a 2007 umíralo podle EMCDDA na předávkování opiáty 6400 až 8500 lidí ročně. Dalších asi 1000 Evropanů ročně zemře po užití kokainu. Alarmující je zejména statistika ve Velké Británii, kde v letech 2003 až 2008 počet případů, u nichž byl uveden kokain jako příčina smrti, stoupl na dvojnásobek - ze 161 na 325.

Odhady užívání drog v Evropě (populace 15-64 let)

(Většina údajů ve zprávě EMCDDA je z roku 2008. V případě, že nebyly dostupné, nahrazují je informace za rok 2007, nebo odhady na základě starších dat.)

KONOPÍ

• Zhruba 75,5 milionů lidí drogu alespoň jednou v životě okusilo, což představuje 22,5 procent všech dospělých.
• V posledním roce konopí užilo asi 23 milionu lidí, tedy zhruba jedna třetina všech, kteří drogu zkusili alespoň jednou za život.
• V posledním měsíci konopí užilo asi 12,5 milionů lidí.
• Přibližně čtyři miliony Evropanů jsou podle odhadů každodenními nebo téměř každodenními uživateli konopí.

KOKAIN

• Drogu okusilo zhruba 14 milionů lidí, tedy asi 4,1 procenta dospělých v Evropě.
• V posledním roce kokain zkusily čtyři miliony evropských dospělých a v posledním měsíci asi dva miliony dospělých.
• Nejčastěji kokain užívají lidé v několika zemích západní Evropy, zejména v Dánsku, Irsku, Španělsku a Velké Británii. Na vzestupu je však užívání drogy i ve střední a východní Evropě.

EXTÁZE

• Alespoň jednou v životě drogu okusilo 11 milionů lidí (3,3 procenta evropských dospělých).
• V posledním roce s extází experimentovalo zhruba 2,5 milionu dospělých.

AMFETAMINY

• Alespoň jednu životní zkušenost má s amfetaminy 12 milionů lidí, tedy 3,7 procenta dospělých.
• V posledním roce amfetaminy zkusily zhruba dva miliony dospělých
• Problémové je užívání amfetaminů především ve Švédsku, Finsku a Lotyšsku

OPIÁTY

• Zhruba 1,2 až 1,5 milionu Evropanů patří mezi problémové uživatele opiátů.
• Úmrtí vyvolaná drogami činila čtyři procenta všech úmrtí Evropanů ve věku 15 až 39 let, u asi tří čtvrtin z nich byly zjištěny opiáty.
• Hlavní droga u asi více než 50 procent všech žádostí o léčbu drogové závislosti.

Zdroj: ČTK, 10.11.2010

Vzali si drogu a zemřeli. V Praze je takových případů letos už 10

Pražští policisté evidují od začátku letošního roku 10 úmrtí, u nichž pitva prokázala souvislost s užíváním drog. Šetří je jako podezření z trestného činu ublížení na zdraví. Policisté zároveň letos díky práci speciálního týmu odhalili o 30 procent více případů, kdy někdo drogy vyráběl, distribuoval nebo užíval.

Drogy letos kosily především mladé lidi. Průměrný věk deseti mrtvých je 33 let. Nejvíce životů si v metropoli vybral heroin. Ten se podle poznatků policistů prodává v některých případech špatně naředěný a narkoman se předávkuje. Umírá na selhání srdce.

V souvislosti s drogami letos pražští policisté evidují o 30 procent případů více, než tomu bylo v loni. Od začátku ledna do 11. května mimo jiné odhalili pět velkopěstíren a v sítích kriminalistů skončilo 59 dealerů a 24 osob v pátrání.

Za nedovolenou výrobu drog a jedů policisté prošetřují 90 lidí, obvinění z přechování psychotropních látek a jedů hrozí 23 lidem a jeden člověk bude obviněn za nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamné a psychotropní látky.

Nárůst statistik policisté připisují vzniku speciálního týmu Droga. Funguje zhruba čtyři měsíce a pracují v něm desítky expertů. "Čísla neznamenají, že je v Praze enormní nárůst kriminality. Ukazují, že jsme při práci efektivnější," řekl ředitel pražské policie Martin Červíček.

Přibývá řidičů pod vlivem drog

Intenzivnější práce zmapovala minimálně dvě alarmující věci: drogy se více objevují v romské komunitě a přibývá odhalených řidičů, kteří sedli za volant pod vlivem drogy.

"Jen o uplynulém víkendu dopravní policisté kontrolovali 16 řidičů. Tři ženy a dva muži měli pozitivní nález na drogy. Většinou se jednalo o metamfetamin," upozornil šéf pražské kriminálky Milan Jindrák.

Kvůli vyššímu počtu takových kontrol policisté spotřebovali už téměř všechny testovací sady, které měli určené pro celý letošní rok. Vypsali proto výběrové řízení na dalších 2500 kusů.

Podle odhadů je v Praze 12 tisíc narkomanů. Ve skutečnosti je toto číslo zřejmě vyšší. Jindrák například odhaduje, že se jich v metropoli pohybuje 20 tisíc. Nejužívanější drogou je marihuana a pervitin.

Tým Droga byl založený na konci roku 2009 a čítá 80 specialistů včetně policisty z Národní protidrogové centrály. Policie jeho zřízením reagovala na zvýšený počet narkomanů v centru Prahy. Zaměřuje se především na výrobce a dealery. Jeho cílem je snížit dostupnost drog v ulicích.

Zdroj: iDNES.cz, 12. května 2010

Extázi vytlačuje z klubů duhová droga. Místo euforie hrozí úzkost

Návštěvníci tanečních party, které se konají v Česku, jsou čím dál častěji pod vlivem drogy zvané duhovka. Prodává se na nelegálním trhu v podobě pilulek a tvarem i účinkem připomíná známou extázi. Odborníci ale varují: místo euforie může vyvolat těžkou zmatenost a strach.

Bílá tabletka, která se v poslední době šíří českými tanečními kluby, má obvykle skvrny různých barev, proto se jí dostalo lidového označení "duhovka". Dealeři ji prodávají s příslibem přívalu dobré nálady trvajícího až osm hodin.

Stejný účinek má i extáze. Tvarem a cenou kolem tří set korun za kus ale podobnosti končí. Hlavní rozdíl je především v nástupu a síle účinku. Zatímco extáze udělá z uživatele bytost milující vše kolem sebe běžně do půlhodiny, duhovka si dává načas až dvě hodiny a má menší sílu.

Může za to fakt, že v tradiční extázi je účinnou sloučeninou MDMA, která zaručuje výraznou euforii. Duhovka obsahuje její náhražku v podobě syntetických derivátů piperazinů (například mCPP), které jsou pro klubové využití slabší. To ovšem nedělá z extáze bezpečnou drogu, po jejím požití hrozí kolaps organismu vlivem nedostatečného příjmu tekutin a přehřátí organismu.

Piperazin je legální a průmyslově se využívá při výrobě léků proti depresi. "Když se nedostavuje předpokládaný zážitek, uživatelé mají větší tendenci přejít na jiné stimulační drogy jako například kokain," řekl iDNES.cz Roman Pešek z Národního monitorovacího střediska pro drogy.

Ale může se stát i něco horšího. Syntetické piperaziny míchané v drogách dokáží působit cela opačně a člověka s chutí na protančenou noc přivedou k silné úzkosti. Odborníci zaznamenali mezi uživateli zkušenosti jako neklid, nevolnost, zmatenost nebo zimnici a citlivost na světlo s hlukem.

Farmakoložka Magdaléna Šustková z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy uvedla, že experti nad psychotropními účinky duhovky, které popisují uživatelé, kroutí hlavou, protože látky užívané v lécích proti depresi mohou způsobit především ospalost, závratě a motání hlavy.

"Faktem je, že se v tabletách objevují i další deriváty piperazinu a objevují se v kombinacích. Tyto látky jsou účinné a mohou být často i toxické," uvedla Šustková.

V Česku se tablety nevyrábějí

Obsahu MDMA v extázích podle Peška během předchozích let výrazně ubývá. Změny na trhu s tanečními pilulkami souvisí zejména s tím, že se daří znemožnit přístup k chemikáliím, ze kterých se látka vyrábí, takzvaným prekurzorům. Výrobci drog tak hledají náhražky.

Sloučeniny piperazinu nejsou v Evropě úplnou novinkou. Evropské úřady monitorující pohyb drog o nich vědí už od roku 2005. Objevují se ve velkém i na české drogové scéně, což zmiňují detektivové Národní protidrogové centrály ve své výroční zprávě.

Extáze se syntetickými deriváty piperazinů míří do českých diskoték především ze zahraničí. "Česko není výrobcem těchto tablet, jsou dováženy hlavně z Belgie nebo Nizozemí," sdělil iDNES.cz Michal Hammer z NPC.

Zdroj: iDNES.cz, 22. dubna 2010