Závislost

Definice závislosti – skupina fyziologických, kognitivních a behaviorálních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více

6 kritérií, kterých se užívá k diagnostice syndromu závislosti:

1. Craving – bažení – touha po droze
2. Potíže při kontrole užívání nebo ztráta kontroly
3. Odvykací stav charakteristický pro danou látku
4. Nárůst tolerance – zvyšování dávek
5. Zanedbávání nebo úplné opuštění zájmů a sociálních vztahů mimo drogovou scénu
6. Pokračování v užívání látky i přes zdravotní problémy v důsledku jejího užívání

Čtyři stádia rozvoje závislosti:

1. stadium experimentální – občasné užití drogy, při kterém nejsou patrné nežádoucí účinky

2. stadium příležitostného užívání – jedinec zjišťuje, že mu droga v určitých situacích pomáhá, víkendové a rekreační užívání

3. stadium pravidelného užívání – jedinec drogu užívá stále častěji, přestává se zajímat o všechno, co se netýká drogy, přestává se zajímat o svou práci/školu, rodinu a přátele, zvyšuje se tolerance, bere i přes důsledky na zdraví (asi polovina uživatelů s drogou za pomoci odborníků končí v tomto stádiu)

4. stadium návyk a závislost – jediné, co dotyčného zajímá je samotná droga, důsledky užívání jsou vidět na všech oblastech života, dochází k poškození zdraví (Fischer a Škoda, 2008, str. 151-152)

„Klienti náležející do 1. a 2. skupiny zpravidla nemají potřebu kontaktovat odborníky. Sociální pracovníci a další pomáhající profesionálové pracují převážně s klienty, kteří spadají do 3. – 4. stupně užívání drogy.“ (Matoušek, 2005, str. 212)

Zdroje:

MATOUŠEK, Oldřich ; KOLÁČKOVÁ, Jana; KODYMOVÁ, Pavla. Sociální práce v praxi : Specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 1. Praha : Portál, 2005. 352 s. ISBN 80-7367-002-X.

FISCHER, Slavomil, ŠKODA, Jiří. Speciální pedagogika : Edukace a rozvoj osob se somatickým, psychickým a sociálním znevýhodněním. 1. vyd. Praha : Triton, 2008. 205 s. ISBN 978-80-7387-014-0.