|
Patří sem několik stovek různých látek
- Přírodní – mezkalin, durman, psilocybin
- Semisyntetické a syntetické – LSD
LSD se využívalo k experimentům v psychoterapii v 50. a 60. letech – k usnadnění a urychlení terapeutického procesu u těžších neuróz, poruch osobnosti, závislostí i psychóz a v psychoterapii umírajících. Významnou osobností tohoto výzkumu byl Stanislav Grof. Počátkem 70. let bylo používání LSD zakázáno. Po roce 1997 začíná pozvolná renesance v podobě revize hodnocení v minulosti prováděných výzkumů a návazné výzkumné práce.
LSD – na černém trhu v podobě tripů – malé napuštěné papírové čtverečky se symbolickým potiskem nebo krystalů – malé granulky zelené nebo modré barvy připomínající hnojivo
- Užívá se v obou případech perorálně
- U nelegálně vyráběné drogy se vyskytují výkyvy v obsahu aktivní látky, popřípadě látky přidané záměrně - nejčastěji extáze, nečistoty a příměsi
- U tripu proto nemůžeme hovořit o čisté intoxikaci LSD, ale spíše kombinací látek, což zvyšuje nepředvídatelnost účinku
- Dle regionů má zkušenost s touto drogou v ČR 8-14% středoškoláků
- Užívání je spojeno se specifickou subkulturou, hudbou, oblékáním a módními trendy
- Psilocybin – psychicky velmi aktivní látka obsažená v houbách typu lysohlávek
- Zkušenost má dle regionu 5-9% středoškoláků v ČR
- Dostupnost je snadná – jednoduchý sběr a sušení
- Množství aktivní látky v houbě nelze odhadnout, což přináší nepředvídatelný průběh intoxikace
Účinky obou halucinogenů jsou podobné
- Délka intoxikace dle množství látky – 4-8 hodin
- Na průběhu intoxikace se podílí celkový duševní stav uživatele, místo aplikace – jeho atmosféra, hudba, spoluuživatelé
- Nástup – pocity mírného chvění, neschopnost ovládat pohyby, někdy pocit závratě a nevolnosti – po krátké době tyto projevy vymizí
- Výskyt iluzí a pseudohalucinací, zvýšený cit pro prostorové a barevné vnímání
- Výskyt barevných kaleidoskopických obrazců
- Pocity mírné euforie, dobrá nálada až extatický stav
- Občas pocity úzkosti až deprese
- U vyšších dávek – intenzivní halucinatorní stav bez možnosti ovlivnění vůlí – pro osoby s potřebou sebekontroly velmi negativní zážitek
- Bad trip (špatný průběh intoxikace) – mohou se objevit poruchy myšlení, paranoia, vztahovačnost
Rizikové jevy
- Depersonalizace – odosobnění – pocit ztráty citlivosti v částech těla – pocit chybění končetiny, na duševní rovině – ztráta schopnosti empatie, lásky a dalších vřelých pocitů
- Derealizace – úplné odcizení od vlastního těla – dívá se na sebe jako divák
Nevyvolávají závislost, neexistuje u nich syndrom odnětí drogy, není znám případ předávkování vedoucí ke smrti – vysoké dávky lysohlávek mohou trvale poškodit játra a ledviny.
Riziková je nepředvídatelnost průběhu intoxikace – u disponovaných jedinců – může dojít k dezorientaci, poruchám myšlení, agresivnímu chování vůči vlastní osobě a okolí (v krajním případě k sebevraždě).
Intervence
V běžné adiktologické praxi se s uživateli halucinogenů nesetkáváme – nevzniká na nich tělesná ani psychická závislost
Tři druhy možných klientů:
- Ti, na něž tlačí rodina nebo škola – postačuje intervence poradenského typu, zaměřená na důvody, které vedly k experimentu
- Nezkušení experimentátoři, u nichž intoxikace vyvolala tak nepříjemný stav, že se bojí, jestli nebudou trvale poškozeni – citlivá poradenská intervence popřípadě krátkodobá terapie
- Klienti, u kterých se v souvislosti s intoxikací objevují výrazné psychické komplikace – nutná psychiatrická péče
Zdroj:
KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1 : Mezioborový přístup. 1.Vyd. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 320 s. ISBN 80-86734-05-6.
|
