
Pomoc Betelu spadá především do oblasti sociálního a sociálně pedagogického přístupu. Ve střediscích Betelu jsou využívány následující metody popsané Kalinou (11, str. 80): „sociální a výchovné poradenství, vedení, intervence a asistence, resocializace, reedukace a rekvalifikace, nácvik soběstačnosti, sebeobsluhy, sociální komunikace a pracovních dovedností.“
Betel aplikuje veškeré výše zmíněné metody pomocí společného života v komunitě. Pracovníci bydlí v areálu střediska a mají možnost klienty nepřetržitě monitorovat. Pomáhají jim řešit osobní, vztahové i pracovní problémy okamžitě. Lidé v komunitách velmi rychle zjistí, že život v Betelu není jakýmsi programem orientovaným na cíl, ale spíše závazkem ke každodennímu rozhodnutí usilovat o hodnoty nového zdravějšího životního stylu. Učí se tu principům, jež napomáhají utvářet charakter. Žijí jimi doma i v práci a budují si tak pevné základy stabilní budoucnosti mimo ulici, budoucnosti, která je založena na vůli pracovat bez drog a alkoholu. V areálu středisek bydlí i zaměstnanci a jejich nejbližší. Tvoří nedílnou součást atmosféry široké rodiny. Ti nejtalentovanější a nejsoucitnější „absolventi“ Betelu bývají často vyzváni, aby se stali oporou vedení. Jejich pomoc nově příchozím je neocenitelná právě proto, že si vším sami prošli a zkušenosti, jež předávají, jsou jejich vlastní.“
Smysluplná práce je součástí každodenního programu klientů. Jednoduchý princip odměny za odvedenou práci je závislým lidem často neznámý. Rozvoj pracovního návyku je důležitý především pro klienty, kteří nikdy v životě nechodili do práce a nedokončili vzdělání. Práce je důležitá pro ovládání vlastní vůle, řízení vlastní iniciativy, ale i pro pocit uspokojení z vykonané práce a jejího smyslu. V práci se člověk učí spolupodílet na společném díle, pracovat v týmu a radovat se ze společně dosažených výsledků. (17, 174-175)
V rámci středisek Betelu je provozováno neziskové podnikání. Jedná se o práce jako je stěhování, vyklízení domů a bytů, zahradnické práce, malířské práce, drobné opravy apod. V Indii např. provozuje Betel buvolí farmu. Klienti se podílejí na všech těchto službách i jejich propagaci. Učí se pracovat na zahradách, stěhovat nábytek, provádět drobné úpravy nábytku. Spolehlivým klientům je umožněno prodávat v dobročinném obchodě, čímž je jim prokázána velká důvěra.
Sociální a sociálně pedagogický přístup je v Betelu kombinován s přístupem morálním a spirituálním. Každý klient je veden k přijetí zodpovědnosti za své jednání a správnému spravování života, který mu byl dán jako dar. Spirituální rozměr pomoci Betelu těží z křesťanských myšlenek, které aplikuje jako možnou odpověď na konkrétní problémy závislých.
Jedním z velkých problémů, které řeší mnoho klientů, je jejich minulost a s ní spojené až nutkavé pocity viny. Mnozí okrádali svoje rodiče a kvůli penězům fyzicky napadli své příbuzné. Opustili své nejbližší, pod vlivem drog nebo v rámci abstinenčních příznaků nepřiměřeně trestali své děti apod. O svých činech se často stydí mluvit nebo o nich naopak mluví stále. Kladou si otázku, jak to mohu odčinit, co mohu udělat, vždyť to nelze vzít zpátky. Sedláček (27, str. 102 a 104) přesně vystihuje novozákonní odpověď na takové dilema. V křesťanství nepřináší oběť za svůj hřích ten, kdo neví, co činí a je slepým následovníkem slepých, ale každý hřích řeší jednou provždy zástupná oběť Kristova. Křesťanství tak provedlo jeden z velkých převratů v dějinách etiky. Veškeré residuální zlo, jež se zkrátka děje – ať záměrně či omylem – položilo na bedra Mesiáše a obětovalo jej právě za všechna zla světa. Novozákonní Bůh v tomto smyslu není spravedlivý, protože odpouští.
Pro mnohé klienty je „dobrá zpráva“ o odpuštění cestou k osvobození od zničujících pocitů viny. I v oblasti mezilidských vazeb nejen ve vztahu k vlastní osobě, jsou klienti vedeni k odpuštění a pozitivnímu vyrovnání se s bolestivými zkušenostmi ve vztazích v minulosti. Pomoc při obnově zničených vztahů v rodinách je v Betelu považována za významnou součást ozdravného procesu. Po delší abstinenci a na žádost klienta je rodina kontaktována a probíhá snaha o znovuobnovení zpřetrhaných vazeb.
Řada klientů také popisuje každodenní neurčitý pocit prázdnoty a nesmyslnosti po té, co drogu vysadí a abstinuje. Drogy nabízí zábavu a dobrodružství, v kontrastu k nim je často strukturovaný život – ráno vstát, jít do práce, večer do postele – docela nudnou záležitostí. Pomoci klientovi najít smysl života je důležitou součástí léčby v Betelu a předpokladem pro dlouhodobou úspěšnou abstinenci.
Křivohlavý (17, str. 150) charakterizuje, v čem spočívá pojetí smysluplnosti života, které je klientům prezentováno: „Náboženství nenabízí člověku jen jeden jediný cíl, ale spolu s ním i celé předivo, hrozen, soubor, klastr organicky spjatých cílů. Tyto dílčí cíle přitom usměrňují jeho myšlení, uvažování i aktivitu v různých tematických oblastech. Příkladem jednoho „hroznu“ cílů úzce spojených se základním cílem je představa člověka „sama o sobě“ – určité pojetí antropologie. Člověku je dáváno najevo, že je na jedné straně „prach“ tj. není „zhola nic“, ale zároveň je mu řečeno, že je „Někdo“ – v křesťanské terminologii „Boží dítě“. Je na světě důležitý, ale není tím nejdůležitějším. Je mu naznačeno, co mu může být pomocí, i to, co mu může škodit. Má však možnost volby. Má svobodu, ale i zodpovědnost za svá rozhodování. Člověku je tak dáno žít v přítomnosti, ale zároveň je mu naznačena perspektiva, která přesahuje vše, co si dovede do budoucna jen představit. Život je mu dán jako dar. Z toho se může radovat a být za něj vděčný, ale může jej i promarnit.“
Každý člověk je důležitý a má na světě své poslání. Idea existence vyšší bytosti, která člověka zamýšlela a stvořila, se ukazuje být zvláště důležitá pro klienty z dětských domovů. Ti často žijí s pocitem odmítnutí, zdá se jim, že kdyby tu nebyli, nikomu by nechyběli. To, že je každý člověk důležitý a stvořený záměrně, jim dodává radost, která je jako pozitivní emoce důležitá pro ozdravný proces.
Na závěr lze uvést jednoduchý myšlenkový koncept, který je pro klienty Betelu konkrétním vodítkem na cestě k zotavení:
- Život je dar. Jsem jedinečný a na světě důležitý.
- Začít znovu může každý i já.
- Veškerá morální selhání jsou odpuštěna. To, co je možné, napravím (např. splácení dluhů, obnovení zničených rodinných vztahů).
- Problémy řeším dnes, neodkládám je na zítřek.
- Mám možnost se svobodně rozhodnout, život smysluplně prožít nebo promarnit.
- Život v přítomnosti znamená, že abstinuji dnes. Dnes se svobodně rozhoduji jednat správně.
- Svým správným rozhodnutím dnes stavím základy pro lepší budoucnost, které se nemusím bát.
Zdroje:
TICHÁ, Veronika. Alternativní způsob pomoci lidem závislým na návykových látkách – koncept Betel. Hradec Králové : Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2011. 60 s. Bakalářská práce.
KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1 : Mezioborový přístup. 1.vyd. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 320 s. ISBN 80-86734-05-6.
KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie smysluplnosti existence : Otázky na vrcholu života. Vydání 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2006. 204 s. ISBN 80-247-1370-5.
SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla : Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. 1.vyd. Praha : 65.pole, 2009. 270 s. ISBN 978-80-903944-3-8.
|